|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
|
Inovativní přístupy k výuce moderních dějin na ZŠ s využitím orální historie
MAREŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá inovativními přístupy a metodami výuky moderních dějin na 2. stupni ZŠ. V teoretické části autorka nejprve přibližuje problematiku výuky moderních dějin a analyzuje její stav na českých školách. Následně se zaměřuje na prozkoumání možnosti využití metody orální historie (zejména formou vyprávění příběhu pamětníkem, či rozhovorem s ním) či heuristických metod při výuce dějin 2. poloviny 20. století, a dále také na možnosti zapojení audiovizuálních technik (fotografie, video, dokumentární film). Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu zaměřeného na práci skupiny žáků zapojených do projektu Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Žáci se v rámci projektu seznamují s životními osudy pamětníků ze svého blízkého okolí, poté dohledávají k těmto životním příběhům historické materiály, jež následně zpracovávají (např. formou psané reportáže či videodokumentu) ve finální výstup, který veřejně prezentují. Autorka ve svém výzkumu kombinuje techniku zúčastněného pozorování práce žáků a rozhovorů s nimi, přičemž se zaměřuje zejména na to, zda a jaký vliv má účast v projektu na samotné žáky.
|
host ::
RSS.